Mnichov (Einsiedel - do roku 1945)
Osada vznikla podél toku černé Opavy a první písemná zmínka o ní pochází z r. 1586. Tehdy zde existovala sklárna a hamr. Osada s více než 2 000 obyvateli se v 19. století chlubila značně rozvinutým průmyslem. Kromě hutě na výrobu drátu zde byly 3 mlýny, 4 pily, 12 bělidel, pivovar, palírna, lisovna oleje, lomy na vápenec a pec na pálení vápna. V roce 1716 zde byl vybudován kostel.
Kolem roku 1870 zde řád sv. karla Boromejského zřídil vodoléčebný ústav. Srdeční vady a revmatismus se zde léčily koupelemi a rašelinnými zábaly. V roce 1910 zde řádové sestry pečovaly o více než 600 pacientů. Dnes je v budovách lázní domov důchodců.
Součástí Mnichova byla osada Bílý Potok, která se v roce 1930 stala součástí Železné.
Stagnace obce souvisí s úpadkem hutnictví v této oblasti na přelomu 19. a 20. století. Ničivá byla i povodeň roku 1903. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 poklesl počet obyvatel v obci z 2 214 na 778. V roce 1960 ztratila obec samostatnost a byl připojena k Vrbnu.
Železná (Buchbergsthal - do roku 1945)
Na Střední Opavě vznikla při hutích a hamrech vybudovaných na příkaz vratislavského biskupa v letech 1790 - 95 hutnická osada.
Součástí obce byla i osada Vlčí Zejf, někdy nazývaná také Kamenný Zejf, kterou tvořilo několik domů na stráních hory Lupníku a osada Vidly.
Vrcholného rozmachu dosáhly hutě po roce 1852, když si je od vratislavského biskupství pronajala Správa sobotínských a štěpánovských železáren. V roce 1874 neobstály v konkurenci hlavně s Vítkovickými železárnami a začaly se zde vyrábět jen drobné odlitky, jako dráty, nýty a hřebíky. Později zůstala pouze slévárna, která zanikla až v roce 1950.
byvatelé osady pak nacházeli práci v továrnách ve Vrbně. V roce 1960 ztratila obec samostatnost a stala se součástí Vrbna.
Vidly (Gabel - do roku 1945)
V hlubokém údolí, v nadmořské výšce 805 m, leží osada, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1836
Osadě, kterou dnes tvoří hlavně rekreační objekty, dominuje dřevěná sálová stavba kaple sv. Hedviky z počátku 20. století. Stavebním materiálem a kubistickým pojetím forem je ojedinělou stavbou v kraji.
Komentáře
Přehled komentářů
Hutnickou osadu jménem Hammerdörfel(původní název Železné)založil při církevním velkostatku v roce 1770 Vratislavský biskup hrabě Schaffgotsch. aby se zpracovávalo velké množství dřeva a také železná ruda zde natěžená nechal při statku postavit železný hamr s hutí.Tato byla pronajímána různým výrobcům kteří ji neustále rozšižovali až do roku 1930 kdy ji zakoupil místní továrník Grohmann.K osadě patřila místní část Wolfseifen. Steinseifen zde neobstojí, protože je to název Skalního Potoka.V roce 1795 byla osada přejmenována podle krajského hejtmana Ritter von Buchberg na Buchbergstahl.toto vydrželo až do roku 1947 kdy osada dostala jméno Železná. To je velmi hrubá historie původní hutnické osady.
Založení hutnické osady
( Zdeněk Hlávka, 25. 8. 2009 10:37)